PRO NAŠE PACIENTY

NOVOROZENCI
V první řadě blahopřejeme a těšíme se z nového života, z novorozence v rodině!
Po propuštění z porodnice má být dítko viděno pediatrem do 48-72 hodin. 
Pokud je novorozenec kojený, a to my velice doporučujeme, je nutné, aby maminka pila dostatek tekutin, aby se spustila dostatečná laktace, aby tak měla pro své miminko dostatek mléka. Doporučujeme obvykle 3-4 litry tekutin za den. Pokud je tekutin málo, tělo maminky nemá důvod ztrácet vzácnou vodu, kterou potřebuje k životně důležitým pochodům v organismu k tomu, aby vyrobilo mateřské mléko pro novorozence. Také je potřeba, aby maminka dostatečně spala a měla vyváženou stravu. Tzv. porodnický režim kojení, u kterého kojíme každou 1,5-2 hodiny přes den a v noci ne delší spánek než 3 hodiny velice pomáhá, když u novorozence potřebujeme, aby nám přibral na váze.
Osobně jsem zastáncem kojení 15 min z každé strany na jedno kojení a ne více. Ideálně 7 min každé prso. Když jsou děti větší a silnější, jsou sto vypít celé prso ve 2 minutách.
Veškerý čas navíc je často "social time". Čas potřebný k vytvoření pouta a vzájemnosti ale k tomu není potřeba, aby dítko cucalo z prsu. Často se tím jenom zmaceruje bradavka maminky, vzniknou prasklinky a pak je to kojení zbytečně bolestivé.
Stolice u plně kojeného dítěte může být i 10-krát za den, nebo jednou za 10 dní. Je zde široká variabilita. Mateřské mléko může být v plni zpracované a vy vidíte jenom to, že dítko pravidelně močí a plenky jsou bohatě plné. U dětí na umělé výživě tolerujeme stolici maximálně 1x za 3-4 dny, poté již sledujeme, jak se dítko chová a zda-li není potřeba upravit koncentraci mléka, abychom nevytvořili u dítěte zácpu.
Dítě je běh na dlouhou trať. Proto vždy prosím maminky, aby dostatečně pily, jedly a spaly. Můžete se na něj s úlitbou koukat i několik hodin, prosím ale, aby jste si i dopřály oddech. Čeká vás maraton na několik let, a ne jenom na 2 měsíce. Nedostatek spánku se často projeví na snížené míře trpělivosti s miminkem i se sebou samým a se svým okolím.
S novorozencem mluvíme, vysvětlujeme mu věci, situace, zpíváme ( bez ohledu jak to zní ), usmíváme se na něj: přehnaná gestikulace a obrovský úsměv je zde na místě.
Základem tohoto období je ze somatického hlediska adekvátní přibírání na váze, z lidského zase dostatek lásky, něhy, péče. Dítě potřebuje od začátku zažívat, že je chtěné, milované, že je radostí. Je zde, abychom se z něj těšili jenom proto, že je.
Toto se mi zdá pro další rozvoj novorozence důležitější než černo-bílé hračky nebo obrázky.
Těšte se taky sami ze sebe, že jste. Že tak, jak to malé dítě nic nedělá a stejně dělá obrovskou radost jenom svým bytím, že tomu je tak s každým jedním z nás.
Velice ráda od 2 týdne věku nechávám miminka být na bříšku cca 5-7x za den na 1-3 minutky, vždy pod dohledem dospělé osoby. Ještě pořád fungují novorozenecké reflexy a na nich ráda stavím a nechávám děti postupně přejít z fáze reflexů do aktivní fáze zvedání hlavičky a zapojovaní svalového aparátu jak horní tak i dolní části trupu a všech končetin.
Novorozenecké období je krásné a rychlé. Novorozenec se mění v kojence po 28 dnech. Takže pokud si jej opravdu chcete užít, nemáte na co čekat. Čas letí rychle.

PROBLÉMY V NOVOROZENECKÉM OBDOBÍ

Kůže:
Drobná vyrážka na tělíčku pár dnů po narození je ve většině toxoalergický exantém novorozenců. Pěkně to reaguje na čaj z řepíku lékařského, který přidáte do koupele.
Vyrážka na tělíčku kolem 4 týdne věku- klasická reakce na porodní stres - taky buď řepík lékařský, nebo heřmánek přidaný do koupele může být pěkně nápomocný.
Vyrážka v plenkové oblasti: kůže novorozeňátka je tak citlivá, že stačí krátký čas v pokakané pleně a super rudá vyrážka je na světě!
Prevence: bariérový krém namazat na zadeček při každém přebalení, čím silnější vrstva, tím lepší ochrana jemné kůže děťátka.
Terapie: omývat zadeček a genitál po stolici pod tekoucí vodou; na čas neužívat vlhčené obrousky; nechat zadeček co nejvíce větrat na vzduchu; je možné přikládat sáčky s černým čajem na místa nejtěžší vyrážky: uděláme černý čaj z čajového sáčku a ten čajový sáček při pokojové teplotě přikládáme na kůži na pár minut.

Pláč:
Maminky umí rozeznat několik druhů pláče.
Zde se chci dotknout toho, který může zůstat nerozeznatelný:
Nejčastější je spojený s bolestí bříška, když ještě tělíčko úplně neumí s plyny ve střevě pracovat, střevní flóra možná ještě potřebuje upravit ( zvláště u dětí porozené císařským řezem) a plyn natahuje střívka tak, že dítko pláče. Je to stejná bolest jako když my máme koliky.
Zde je velice lehké vstoupit do cyklu pláče a nejistoty: dítko pláče, rodič neví proč, začíná být více nejistý, neumí si poradit, a dítko to vycítí, ví, že ten, který se má o něj starat je bezradný a příjme tyto emoce za svoje a pláče ještě více. Z toho je rodič ještě více nervózní a bezradný a dítko to vycítí a pláče ještě více… to může trvat i několik hodin. Vadí to hlavně v noci, kdy nám je už líto ne jenom děťátka a sebe, ale i všech sousedů…
Nádech - výdech, uklidníme nejdříve sebe a v pokoji našeho srdce nalezne pokoj i naše dítko. Zde pomáhá klubíčková poloha, kdy pomůžeme nadbytečný plyn z bříška děťátka dostat ven polohou. Zde je potřeba zatlačit na bříško dítka více( klidně tím, že přitlačíme kolínka dítka k jeho bříšku, aby tlak zvenčí pomohl uvolnit tlak z plynů ve střevě. Po úlevě od nadbytečných plynů přichází obvykle i celková úleva všech okolo.
Prevence:
Každé dítko při pití mléka napolyká extra vzduch do žaludku, který dítko nepotřebuje.
1. Nechat dítko dostatečně po každém jídle odříhnout. Někdy je to pár minut, někdy 20 min. Ve vzpřímené poloze, nebo lehce se opírající o rameno.
2. Masírovat bříško ve směru hodinových ručiček.
3. Před každým kojením nechat miminko 1-2 minutky na bříšku. Extra napolykaný vzduch je možné ještě tlakem dostat ze žaludku ven.
4. Klubíčková poloha dle potřeby dítěte.
Rektální rourky nesnáším. Proktologové varují ( lékaři se specializací na řiťný otvor ), že častým vkládáním předmětů ( rourek, teploměrů ) do zadečku kojenců můžeme nechtě oslabit svěrač konečníku do takové míry, že jej oslabíme natolik, že do budoucna nebude pevně sevřený, ale povolený. To znamená, že můžeme uměle vytvořit situaci, kdy dítěti bude unikat stolice. A řešit úniky stolice u staršího dítěte je větší problém, závažnější a komplikovanější než koliky u kojence.
Očičká:
Sekrece z očí rozdělujeme za takovou, která je od narození a takovou, která vznikla po období bezproblémovém. Ta druhá vyžaduje oční hygienu, kapat do očička pravidelně omisan/ocu-flash/ ophthalmo-septonex a časté masáži slzného kanálku. Pokud se situace nezlepšuje, domlouváme se s pediatrem.

KOJENCI
Od 29. dne života do 12 měsíce máme doma kojence.
Seznamte se podruhé, prosím.
Dítko je najednou jiné.
Jinak reaguje, již se usmívá, má větší kontakt s okolím, je delší dobu vzhůru, začíná se více zajímat. Je to úžasné období denně plné nových změn. Na něco si zvyknete a již je to jinak.
Často prosím rodiče, ať se chlubí, co dítko umí: někdy mi řeknou, že již počítá integrály, někdy, že nic. Jsou to často pro nás malé a nepatrné změny, které nám říkají o tom, jak se vyvíjí celý organismus. V tom čase je organismus tak nádherně komplexně propojený, že to budí úžas. A to, co motoricky zvládá je odrazem toho, jak se mu vyvíjí mozek. Psychický a motorický vývin je úzce propojený a souvisí i s vývinem imunologickým. Naše tělo je propojené pořád, ale někdy mi některé části cíleně/ nebo v podvědomí vypneme a již nejsme integrovaní.
V kojeneckém období máme několik úseků růstového spurtu, kdy dítko potřebuje více jíst: kolem 6.týdne a 3. měsíce jsou ty největší. Často se stává, že maminky přestávají v tomto spurtu kojit, protože mají pocit, že mají málo mléka. Stačí jenom dohlédnout na dostatek tekutin u maminky a přejít opět na porodnický režim kojení. Poptávka mléka se potká s nabídkou a zase bude vše v pořádku.
Mezi 2.a 3. měsícem věku se mění termoregulace a tudíž již mě nebude vyvádět z rovnováhy teplota děťátka pod 38,5 C. Do 3 měsíců mě zajímá každá zvýšená teplota. Management teploty vysvětluji u každé prevence ve 3 měsících. Více viz sekce TEPLOTA
Od 2. měsíce nikdy nenecháváme děťátko na vyvýšené podložce bez dozoru. I kdybychom hledali plenku k přebalení na straně přebalovacího pultu: jednou rukou se natahuji za plenkou, druhou rukou držím dítě za stehno. I když se ještě neumí přetáčet, již sebou někdy umí mrsknout. Takže se dostane do pohybu, povede se mu to jednou a je z přebalováku na zemi, nebo několikrát a najednou ani široká postel není dost bezpečná a dítko pláče ze země.
Kolegovi se stalo, že první pohyb, který dítko udělalo byl pád na zem z vysoké postele bez postranné bočnice, protože dítko se do té doby ještě nepřevalovalo, ani neposouvalo. Škoda, že první pohyb byl pád.
Nejsem zástancem toho, aby dítě spalo v posteli s rodiči. Asi proto, že sama jsem takto jako miminko nespala :-) domnívám se, že dítě by mělo mít svůj vlastní bezpečný prostor ke spaní.
Rizika jsou: Častá: dítko spadne v průběhu noci na zem a/ nebo rodiče se nevyspí, kontrolují dítě, kde je. Zřídkavá: zalehnutí dítěte rodičem - tragédie.
Polštářky děti do 2 let nepotřebují. Děti v noci kolikát "cestují" a polštářek jim jenom překáží.
V postýlkách nesnáším popřivazované balóny a jiné hračky na šňůrkách: hrozí zde riziko, že se dítě zamotá a tragédie je na světě! Zažil to můj kolega, netoužím to zažít ani náhodou! Taky ze stejného důvodu nesnáším náhrdelníky, šňůrky a přívěšky na krku u kojenců.
Od 3. měsíce má dítko ručky v puse a vše je kontrolované pusinkou: každý objekt je "ohmatán" nebo-li "okoukán" ústy. Proto prosím všechny malé objekty, ostré předměty a hlavně malé baterky- ploché okrouhlé, aby nebyly v dosahu a k nalezení. Spolknutá mince je zábava: buď na ní čekáme doma v nočníku/ plence, nebo zkontrolujeme její polohu na rentgenu. Spolknutá baterie je tragédie. Tím, že naše tkáně fungují na principu elektrických výbojů: je i vybitá baterie schopná působit mikroelementární výboje a propálit tkáně až k smrti dítěte. Nemusíte se bát, že spolknutá baterie u vašeho dítěte by unikla vaší pozornosti. Jakmile se to stane, dítko začne nekontrolovatelně plakat a pláč nelze zastavit. Nelze. Takže stejně vyhledáte lékařskou pomoc. Jenom aby nebylo pozdě!
Prevence základ léčby: jakmile měníme baterku a ona nám "někam upadne", tak ji hledáme dokud ji nenajdeme. Jinak ji najde dítě a rádo si jí vloží do pusy a možná i polkne. Jsou to totiž (v čase, kdy se začnou přesouvat z místa na místo plazením nebo lezením) živé vysavače.
Ve 3. měsící se taky začínají tvořit ve větší míře slinné amylázy a slinné žlázy produkují více tekutiny, kterou kojenci neumí plně polykat, tak začínají více slintat. Hodně rodičů si již myslí, že jejich ratolestem již lezou zoubky. Obecně první zoubky jsou od 6. měsíce, začínají obvykle jedničky dolní čelisti.

PÁDY 

Děti od 2 měsíců můžou upadnout z přebalovacího pultu, z postele, z gauče, ze stolu... kamkoliv je položíte. Již to není nehybná panenka. Ano, nemusí se nutně přetočit, ani doplazit, ale může sebou lehce mrsknout, to se mu zalíbí a další mrsknutí již může být podlaha. 
Dítě, které upadlo z výšky, která je 2x jeho vlastní výška MUSÍ BÝT VYŠETŘENO V NEMOCNICI - včetně vyšetření ultrazvuku břicha, pediatrického, někdy i chirurgického a neurologického vyšetření, vyšetření krve a je nutné jej sledovat minimálně 6 hodin !! 
Pojďme do prevence!! nedovolme jim padat! 
Potřebuji-li něco honem udělat: vytáhnu bočnici na postýlce, nebo dítě uložím na tu dobu na zemi. Nestačí dát na bok polštář, peřinu, židličku, pohrozit dítěti.  
Potřebuji-li najít plínku, oblečení - jednou rukou držím dítě za stehno a druhou hledám to, co potřebuji najít. Není-li to v dosahu, dítě dáme opět na místo, odkud není možné upadnout! 

Často padají v noci, když spí v posteli s rodiči, protože dítko v noci cestuje po celé posteli. 

INTOXIKACE

S pohybem v prostoru se dítku otevírá nová dimenze života: a leze po bytě. Vše co najde, jde do pusy: je to orální fáze a dítko se takto seznamuje s prostředím. Stane se z něj na jistou dobu takový "živý vysavač". Když se plazí, vytře, když leze: vyluxuje. Dítě najde každou špinku! To by nám ale nevadilo. Najde ovšem i všechny malé a ostré předměty, najde tablety do pračky, myčky, chemikálie .. to vše jde rovnou do pusy!  A toto musí z dosahu dítěte pryč! Jinak riskujeme, že to skončí v puse a dítě se může poranit, nebo otrávit. Největším nebezpečím jsou baterky! Malé baterky, které nám někdy upadnou a nemůžeme je pak najít. Je jisté, kdo je najde jako první: vaše mimino! Baterky ( i již vybité ) můžou propálit tkáně - dítko by u toho neztišitelně plakalo a mohlo by jej to ohrozit na životě. Je nutná okamžitá intervence lékaře v nemocnici.   

POHYB KOJENCE

Velice ráda od 2 týdne věku nechávám miminka být na bříšku cca 5-7x za den na 1-3 minutky, vždy pod dohledem dospělé osoby. Ještě pořád fungují novorozenecké reflexy a na nich ráda stavím a nechávám děti postupně přejít z fáze reflexů do aktivní fáze zvedání hlavičky a zapojovaní svalového aparátu jak horní tak i dolní části trupu a všech končetin.
Postupně nechávám miminka být na bříšku cca 5-7x za den na 5-7 minut. Jsem v tomto ze staré školy a zatím se mi to vyplácí tím, že řeším rehabilitaci a neurologii u kojenců spíše podpůrně než terapeuticky. Obvykle říkávám: kolik měsíců tolik hodin za den na bříšku.
V 6. měsící je kojenec většinu dne na bříšku, je to jeho stimulační poloha k plazení a následně k lezení.
Která poloha je pro dítě výhodná a která ještě ne?
Obecně platí zásada: do které polohy je dítě schopno dostat se samo, tam je to v pohodě. Pokud se do nějaké polohy dítě dostat samo nemůže, tak je do něj uměle nedáváme. Příklad: dítě ještě nesedí a my jej posadíme, obklopíme polštářky, aby nám neupadlo a tak jej necháme sedět, protože "dítko to má takto rádo". Možná se tomu dítko těší, ale jeho zádíčka se tomu vůbec netěší a jejich pediatr taky ne, protože v dospívajícím věku bude nejspíše řešit bolesti zad.
Stejně tak to platí o chodítku, které nesnáším. Dítě totiž začne zapojovat do pohybu jiné svalové skupiny, než které by při postupném vývoji zapojilo.
Když dovolíme dítěti přirozený vývoj a rozvoj pohybu, tak uvidíte, že v prvním roce bude tak nádherně sedět s tak nádherně vyrovnanýma zády, že jim to budeme všichni závidět. Miluji vidět rovná záda u batolat! Je to luxusní nádhera!
Stran nosítek: zátěž na páteř v nosítku, prosím od 5. měsíce věku. Je to zbytečná zátěž na obratle.
Prevence: u pohybu nutné zabezpečit, aby děti neměly přístup k elektrickým zásuvkám, vypínačům, baterkám.
Velice časté je popálení dětí a to tak, že když se staví k nábytku, tak na sebe stáhnout ubrus, a s tím i vše, co je na něm: včetně horké polévky, čaje, kafe.
Nebo rodič je zamyšlený, nečeká, že dítko se postupně k němu doplazilo, zrovna si dělá čaj a vyrazí s horkým nápojem a zakopne o dítě: veškerá horká tekutina se vyleje na dítě a máme popáleninu na světě!
I když se o tom mluví a píše dokola, pořád vidíme stejný mechanismus popálenin.
Prosím o zvýšenou opatrnost!!! Prevence základ léčby!

PŘÍKRMY

U plně kojeného a prospívajícího kojenečka zahajujeme příkrmy od ukončeného 6. měsíce.
U dětí na umělém mléku je možné zahájit příkrmy dříve, od ukončeného 4., resp. 5. měsíce. Není to ale nutné, pokud dítě prospívá.
( poznámka na okraj: dětičky na umělém mléku, pokud krásně prospívají, nemusí v 6. měsíci měnit formuli tzv. z 1-ičky na 2-ku. To jsou závěry specialistů na trávící trakt dětí. Změníte -li je to v pořádku, nezměníte-li a dítě krásně prospívá, je to taky v pořádku. )
Je studie WHO, která tvrdí, že děti, které dostávaly příkrmy před 6. měsícem věku měly častější gastroenteritídy - infekce trávícího traktu, než děti, které byly plně kojené až do 6. měsíce. Myslím, že je to spíše spojené s kvalitou nabízené stravy a kojenecké vody napříč celým světem, i přesto doporučuji zahajovat tuhou stravu po 6. měsíci věku.
Odborníci pořád hledají nejvhodnější dobu k zahajování různých alergenů, jako prevence následných alergií. Neexistuje však jednoznačný závěr. Před několika lety na evropském kongresu pediatrů, když jsme čekali na výsledky studie s lepkem padla informace, že očekávaný jednoznačný závěr neexistuje. Nadále je forma doporučení využít tzv. "glutenové okno" mezi 5.-7. měsícem věku u kojeného dítěte, kdy nabídnutí lepku může mít ochranný charakter před vznikem celiakie. Stačí nechat dítěti požužlat kůrku od chleba, nebo piškotek, nebo dát pár lžiček kaše s lepkem. Není hned potřeba mu nabídnout 220 ml pšeničné kaše na noc. Pozvolný kontakt je zde zatím považovaný jako výhodný.
Je mnoho způsobů jak zahajovat tuhou stravu u kojenců.
Spíše uznávám starou středoevropskou školu.
Pokud se rozhodnete pro jiné metody zavádění příkrmů, nebude mi to vadit za předpokladu, že vaše dítě bude prospívat. V opačném případě se domluvíme na úpravě stravovacích návyků.
Celý první rok je základem stravy mléko. Tuhá strava je doplňková. Od 12. měsíce věku života je základem tuhá strava a mléko je doplňkové, byť celé dětství zůstává doporučení gastroenterologů 500 ml mléka denně nebo ekvivalent v mléčných výrobkách, což je třeba 280 g jogurtu.
Zahajujeme příkrmy ideálně jednodruhové plně mixované. Doporučuji začínat zeleninou, poté přidat ovoce a pak maso. Pokud začneme komerčním příkrmem ze skleniček, tak těma, co mají doporučení od 4. měsíce věku života.
Celý první rok kojencům stravu nesolíme ( kvůli ledvinám), nedáváme cukr v různých formách, čokoládu, smažená a přepalovaná jídla, nedáváme kravské mléko.
Opatrnost je potřeba u mrkve: je schopna silně na sebe vázat dusík. Ten při zvýšeném konzumaci u malých dětí může z hemoglobínu vytěsnit kyslík a dojde k nedostatečnému okysličení tkání. U mrkve si budeme pamatovat: buď ověřený zdroj (domácí, bio) nebo z předem připravených skleniček pro kojence. Krásné obrovské mrkve z regálů budeme jíst my sami, kojencům je nabízet nebudeme. Na naší masu těla jejich byť zvýšený dusík mít vliv nebude.
V naších podmínkách je silným alergenem treska, jahody, vaječný bílek, které se snažíme zavádět do jídelníčku po prvním roce. Norové třeba na mořskou rybu i tresku nereagují, stejně tak jako jiné východní národy nereagují na vaječný bílek. Reakce by byla kožní vyrážka, nebo zvracení a průjem.
A přesto: pokud by dítě zareagovalo alergicky, neznamená to, že na danou potravinu bude alergické do konce svého života. Jenom danou potravinu nenabídneme cca 2 měsíce a poté jí zkusíme zas.
Začínáme zeleninou jednou denně, sledujeme toleranci: stav kůže a stolici. Jeden druh dáváme kojenci 2-3 dny, pokud se neobjevily žádné známky alergie, dáme jiný druh zeleninky. To co jsme již podali je možné kombinovat, nové druhy jídla je lepší zavádět postupně.
Třeba pokud bych jeden den dala cuketu, druhý den batát a třetí den avokádo a na třetí den mělo dítě vyrážku, tak neumím spolehlivě říct, na který druh potraviny reakce vznikla.
U dětí s atopickou dermatitídou / ekzémem, je potřeba postupovat obzvlášť opatrně. Ryby zahajujeme až po 12. měsící, mořské ryby po 3. roce.
Množství? Kolik dítě snese: od 1-3 lžiček po 100ml.
Způsob pohybu jazyka při pití mléka a při posunu tuhé stravy je jiný. Při pití mléka je to pohyb vertikální: dítko přitlačí jazýček o patro a tím stlačí zdroj mléka, ze kterého vytryskne tekutina a tu polkne.
Při tuhé stravě je potřeba, aby jazýček dělal pohyb zepředu dozadu, aby se strava dostala do hltanu a byla polknuta. To se taky dítě potřebuje naučit. Takže první lžičky můžou vypadat tak, že tím, že dítko zatlačí jazýčkem o patro, tím příkrm se dostává do přední části pusy a "dítě jej plive ven". Neznamená to, že dítěti nechutná. K tomu, aby se etablovala chuť je potřeba danou potravinu dítěti nabídnout 15-krát.
Druhou věc, kterou sledujeme je konzistence stolice. Jakmile po 10 dnech stravy 1x denně vidíme, že dítko pěkně kaká a nemá zácpu, je možné dávat příkrm 2x denně. V opačném případě je potřeba do příkrmů pro kojence přidat trochu buď mléka, nebo kojenecké vodičky. Odsledovat stolici a pokud je v pořádku, navýšit o druhou porci, která může být ovocná.
Děti kolem 6. měsíce věku opět jsou v růstovém spurtu a můžou se proto častěji začít budit v noci, protože rosteme hlavně ve spánku. Zde nám může pomoci dát miminku na noc kojeneckou kaši, která v žaludku zůstává delší dobu než mléko a lehce si tím prodloužit noční interval mezi porcemi mléka.
Kolem cca 7. měsíce ráda doporučuji zahájit maso: nejlepší je červené maso, pro svůj vysoký obsah hemoglobínu (železa). Buď hovězí, nebo hydinu: a zde je lepší mít třeba kuřecí stehna pro jejich vyšší obsah železa než kuřecí prsa. Obdobně to platí i o krůtě…
Z ryb je možné zkusit lososa. Jinak v prvním roce dáváme spíše sladkovodní ryby.
V 8. měsící je již potřeba, aby dítko mělo ve stravě kousky - t.j. nemixujeme, ale pučíme vidličkou. Vše musí být dostatečně měkké natolik, aby šly kousky rozmlasknout jazýčkem o patro. Jídlo nesouží jenom k "vykrmení" kojence, ale také k rozvoji: kousky potravy stimulují svalíky v obličeji- tím připravujeme valíky k rozvoji řeči, a také jazýček je musí trochu jinak pohybovat a mozek zapojujeme tím, že musí přemýšlet: "aha, to je něco jiného. Co to je?" A rozvíjíme frontální laloky mozku. Je nutná opatrnost s jakýmkoliv malým kouskem potravy, který dítě může vdechnout. Je moudré, prozíravé a žádoucí, aby děti u jídla seděly na místě k jídlu určeném a u jídla jedly.
Můžou pomáhat se sami krmit: často to vypadá, že po jídle jde dítě rovnou do sprchy. I kolikrát jedí oblečení jenom v plence.
Stejně tak od 8. měsíce můžeme přidat o porci více. Je vhodné přidat i vařený vaječný žloutek.
Obecně platí: čím více druhů potravin zkusíme a dáme do jídelníčku v období prvního roka, tím více máme vyhráno v období 18 měs až 24 měs, kdy děti obecně mají tendenci vybírat a jíst méně druhů než předtím. Tak abychom neskončili na 5-ti druzích potravy.
Od 12. měs věku obecně říkám, že děti již můžou jíst to, co je na rodinném stolu. Solíme méně ještě do 3 roku věku života, ale již něco málo soli může být. Pikantná jídla dáváme s opatrností, zase záleží na rodinných zvyklostech a kulturním zázemí. Ty jsou jiná v Indii než v Čechách.
Od 12. měsíce věku života může dítě již pít kravské mléko plnotučné, bio kvality.
Mezi 12. a 24 měsícem věku života dáváme veškeré mléčné výrobky v plnotučné formě: plnotučný jogurt, plnotučný tvaroh, plnotučné sýry: je to kvůli rozvoji mozku. Chceme je chytré! Nebo ne?

TEPLOTA
Mezi 2.a 3. měsícem věku se mění termoregulace a tudíž již mě od 3. měsíce věku nebude vyvádět z rovnováhy teplota děťátka pod 38,5 C. Do 3 měsíců mě zajímá každá zvýšená teplota.
Dítko může mít zvýšenou teplotu z toho, že je na sluníčku, více oblečené, hladové, uplakané, uběhané… Teplotě NAD 38,5 C říkáme horečka. Teplota 37C je zvýšená, ale horečka to není. Mezi 37C a 38C je nejideálnější teplota pro všechny chemické reakce, jsou nejrychlejší. Tedy i celý samouzdravující proces organismu probíhá v největší rychlosti. Proto jsem ráda, když na takovou teplotu nepodáváme léky na snižování teploty. V tomto teplotním rozmezí podávám léky jenom když má dítě bolesti: hlavy, ucha, při polykání. Ne však na bolesti bříška. Tam je lepší podat teplý polštářek na bříško a nepodávat léky na bolesti bříška.